Co je úspěch?

„Je jen jeden způsob, jak můžeme být úspěšní – žít tak, jak sami chceme.“ Christopher Morley . Definice a vymezení pojmu úspěch není úplně jednoznačný. Úspěch můžeme vyjádřit tak, jako autor nejslavnějšího slovníku Noah Webster, uspokojivé dosažení cíle můžeme považovat za úspěch.

Dále si pak můžeme úspěch vyložit, jako pozitivní konsekvent požadované, zacílené snahy jedince nebo skupiny k dosažení určitého konkrétního cíle. Úspěch se dá také vnímat, jako relativní v kontextu času to znamená, co se původně jevilo jako úspěšné, se v průběhu pomyslné časové křivky může jevit, jako neúspěšné a naopak.

Dále je možné úspěch rozdělit na číselně měřitelný například v otázkách byznysu, peněz, majetku, tedy zvenčí viditelný, uchopitelný nebo na neměřitelný, kde se jedná o abstraktní úspěch, ve vztazích, měkkých dovednostech, prožitků štěstí, radosti a podobně. K úspěchu a jeho konstatování je nutné si uvědomit roli „soudce“, protože úspěch posuzujeme vždy, jako subjektivní dojem, který se druhé straně může jevit, jako neúspěch nebo naopak.

Úspěch a posuzování úspěšnosti tedy nemůže být vždy zcela objektivní, vždy záleží na úhlu pohledu pozorovatele, aktuálnímu mentálnímu, a fyzickému stavu hodnotitele, který je také pod mnoha vnitřními vlivy, také však vlivy vnějšími, jako na kontextu, prostředí a celkové společenské situaci.

„Jediným skutečným měřítkem k úspěchu, je množství radosti, které prožíváme.“ Abraham Hicks

Úspěch versus prosperita. Při tomto slovním spojení mě napadá otázka, co si představit pod pojmem prosperita. V rámci kontemplace nad tímto pojmem a jeho obsahem, první, co mě napadá, že se mi daří. K tomu se mi rozbaluje celá trajektorie otázek, například co to znamená, že se mi daří? Spontánně si uvědomuji, že pod tímto si představím, že mám zdraví, rodinu, kariéru, peníze, a to je celé napěchováno v pomyslném rozjetém vlaku. Samozřejmě, když se ptám svých klientů, kolegů, známých, každý si představuje prosperitu po svém. A o to právě jde. Je dobré si uvědomit, drobné nuance přestav ve spojení s prosperitou.

Záleží tedy primárně na tom, na co se zaměříme a jakým způsobem o tom uvažujeme. Klíčový moment spatřuji v původní afekci motivace této představy, od které se odvíjí vše ostatní. To je tedy to, na co bychom se měli vždy soustředit. Protože naše první přicházející myšlenka je v konečném důsledku tou hybnou silou, vnitřní motivací, která z myšlenky přejde v čin, čin ve zvyk, zvyk v charizma, image, brand a to nám vykreslí náš pomyslný osud, potažmo expektaci požadujícího úspěchu. Představme si například projektanta. Jak to dělá, že výsledkem jeho myšlenek je skutečně stojící dům? Co všechno tomu předchází? To znamená, že také musí projít touto strategicko-chronologickou přímkou kroků. Nejdříve projde afekcí-pohnutkou, říkejme motivací postavit dům, po které logicky následuje myšlenka s představou, jak ten dům bude vypadat, co vše musí splňovat, pro koho a jaký účel je určen a tak dále. Neodmyslitelně poté přijdou na řadu činy, jako nakreslit dům, vytvořit celý plán včetně dokumentace, příslušné technologie, a nakonec musí přijít jednotliví zástupci profesí, kteří dům postaví. Je tedy zřejmé, že naše prvotní myšlenka v daném kontextu, je opravdu základem našeho veškerého počínání.

Jak si tedy zajistit úspěch, co je potřeba udělat, aby to fungovalo? Maltz Maxwel, plastický chirurg, který se začal zabývat i psychologií říká, že pokud chceme dosáhnout cíle, musíme mít nějaký cíl. Z vlastní zkušenosti vím, že cíl musí být konkrétní, jednoznačný, reálný a hlavně ten konečný. Musíme si ho umět představit, jako skutečný barevný obraz, protože když tak neučiníme a cíle budou vágní, nic nebude jinak, budeme se točit, jako v bludném kruhu a budeme tvrdit, že to nefunguje. Dále vědomým každodenním úsilím důvěřovat svým cílům. Říká se, že denně máme několik tisíc myšlenek, tak proč je nevyplnit tím správným obsahem, tedy konečnými pozitivními cíli. A když budeme jednat je pravděpodobné, že má šanci, za určitých okolností, se dostavit i úspěch.

Zrovna tak, jako různí autoři, kteří píší ve svých knihách o úspěchu, pokud chceme být úspěšní, nesmíme být líní, musíme na tom každý den systematicky, trpělivě a disciplinovaně pracovat. To ovšem neznamená jen fyzicky, ale zejména mentálně tak, jak prokázal svým výzkumem doktor Maxwell Maltz se skupinou studentů na univerzitě. Šlo o jednoduchý 21 denní pokus, kdy studenti v rámci svého hobby - hraní basketbalu, byli rozděleni do tří skupin. První skupina trénovala každý den hru na koš se svým trenérem. Druhá skupina se nevěnovala žádnému tréninku, nedělala tedy vůbec nic pro zlepšení hry. Třetí skupina každý den trénovala mentálně, a to tak, že se svým psychologickým průvodcem v představách trénovali jednotlivé úkony hry od driblování, kroky, práci s míčem až po hod na koš. Po 3 týdnech došlo k reálné konfrontaci všech tří zúčastněných skupin. A výsledky? Vskutku zajímavé. Pochopitelně skupina bez nijakého tréninku nevykázala žádné zlepšení. Skupina, co skutečně fyzicky každý den trénovala, logicky potvrdila zlepšení a to o 30%, ale nejzajímavější výsledek podala skupina, co prováděla pouze mentální trénink hry, kdy se zlepšila o celých 28%. Tento experiment nám explicitně deklaruje, že to, jak pracujeme se svými myšlenkami, má vliv na konečný výsledek. Mělo by tedy být naší každodenní nutností své myšlenky směrovat a manipulovat právě na ty konkrétní cíle a požadované úspěchy, dopředu se nezabývat jednotlivou operativou, cestou a prostředky jak, a s důvěrou přijmout, že je přirozené v průběhu cesty k cíli vytvářet příslušné korekce různých vstupujících odchylek.

„Neúspěch neexistuje. Jsou pouze výsledky. Vždy dosáhnete nějakého výsledku.“ Anthony Robbins

Dále bychom se mohli zabývat co má vliv a nemá vliv na úspěch. Co dělají úspěšní, naopak co neúspěšní lidé? Co má a nemá vliv na úspěch? Znám mnoho obyčejných lidí, kteří z pohledu měřitelného úspěchu se jeví, jako neúspěšní, a ve skutečnosti jsou to šťastní lidé, a také znám mnoho lidí úspěšných z materiálního pohledu a měřitelných kriterií a i navzdory tomu, nedokážou být šťastní a úspěšní ve svém osobním životě.

Co tedy má vliv na úspěch? Jsou to nějaké lidské vlastnosti, pokud ano, jaké? Jsou nějaké vlastnosti, které naopak nás dovedou k neúspěchu? Z praxe vyplývá, že jednotnými společnými znaky úspěšných lidí jsou dramaticky velká vnitřní motivace, tah na branku, disciplína, houževnatost, kompetentnost, koncentrace, důslednost, aktivní tvorba strategie a plánu. Všimněte si, že zde nepíši o vlastnostech, jako jsou například poctivost, slušnost, víra, ohleduplnost, skromnost, etika, upřímnost, pravdomluvnost. Opět z vlastní zkušenosti mohu říci, že to nestačí a tyto konsenzuálně uznávané hodnoty, ctnosti, úspěch bohužel opravdu nezaručí!

A když se poohlédneme zpět do historie úspěšných lidí, tak můžeme vidět, že tyto osobnosti nebyly vždy jednoznačně typickými příklady všech těchto výše uvedených vlastností. Ba právě naopak bychom zde našli mnoho protikladů těmto hodnotám. Co je tedy implikací výše uvedeného? Vlastnosti tohoto typu na úspěch zásadní vliv nemají. Když se podíváme zase směrem k neúspěchu, tak jaké hodnoty vedou přímou cestou k neúspěchu? První, co mě napadá a jistě mi dáte za pravdu je vnitřní nastavení lenosti, potom lidé žijící v nekonečných předsudcích, omezujících přesvědčeních, a znám jich také poměrně mnoho, závislost na mínění druhých, spoléhání se na vnější okolnosti, malé resilienci - odolnosti vůči exogenním tlakům, snadné podléhání vlastním strachům, špatný time management, lpění na minulosti, která již mimochodem stejně nelze změnit, a tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Můžeme zde tedy stále dokola polemizovat nad tím, které dobré přívlastky vlastností vedoucí k úspěchu je potřeba mít a nakonec zjistíme, že to nestačí. To samozřejmě platí i obráceně. Co to tedy znamená? Znamená to, že my všichni, pokud chceme být úspěšní, musíme to primárně spojit s nějakou akcí. Jak se říká akce, vytváří reakci. Bez akce není reakce, kde není akce, nemá šanci přijít ani úspěch. Dokonce i v oblasti úspěchu můžeme využít paretova principu, jež nám udává poměr příčin a důsledků 20 ku 80. Je pozoruhodné, jak je toto pravidlo univerzální i v oborech, kde bychom to nečekali. Ale nemusíme chodit daleko. Když se podíváme na rozložení moci o něčem rozhodovat, tak vidíme, že rozhodovací moc má vždy jen cca 20% lidí ku ostatním 80%. Platí to jak v oblasti řízení firmy, státu, škol, různých zájmových skupin, ale nakonec v neopomenutelném celku, jakou je rodina. Platí to i ve sféře příjmů, kde lidé s nejvyššími příjmy tvoří cca 20% ku 80% ostatních příjmů nejen v jednotlivých firmách, ale i z pohledu státu, celého světa, v show byznysu, kde pouze cca 20% lidí se stane známými, úspěšnými „celebritami“ ku 80% běžné populace a tak bychom mohli nekonečně pokračovat dále.

Co je tedy konkluzí výše uvedeného? Úspěch, ať už jde o materiální nebo duševní úspěch, je viditelný, až jako pomyslná třešnička na dortu, že za úspěchem se skrývá cesta plná aktivit, práce, překážek, pádů a dílčích vítězství se spoustou proměnných na cestě k cíli, než se úspěch stane vaším běžným nastavením, kdy úspěch rodí další úspěch.

Na samý konec bych chtěla jen zdůraznit, že vždy existuje možnost, jak být úspěšnější!